Péče o hrnkové květiny

Orchideje a jak je pěstovat doma

1. Vlhkost vzduchu docílíme domácím skleníkem v letních měsících, jelikož rosení ráno a v poledne je nedostačující.

2. Nutno dodržovat vegetační klid

3. Hodně jasné rozptýlené světlo. Ideální je východní strana. Pokud pěstujeme orchideje na jižní a západní straně je potřeba umělé zastínění.

4. Doba světla je ideální mezi 12 – 15 hodin proto v zimě je nuté používat umělé doplňkové osvětlení.

5. V období vegetace je vhodné zalévat odstátou vodou zbavenou tvrdosti přírodním způsobem ne chemicky.

6. Orchideje nemají rády přesazování, přesadit je možné jen v případě, kdy kořeny přečnívají z květináče nebo na jaře.

7. Půda pro orchideje má být hrubá, propouštějící vzduch a vodu, slabě kyselá.

8. Hnojení provádíme v době aktivního růstu hnojivem na orchideje 1x za 2 týdny.

9. Množení provádíme rozdělením rostliny na části s kořeny, na každé části je dobré ponechat asi tři výhonky. Místa řezu zasypeme rozmělněným uhlím. U odkvetlých orchidejí můžeme oddělit starou hlízua zasadit ji do květináče, který umístíme na místo s vlhkým vzduchem a teplotou nad 20°C. Po určité době z pupenů staré hlízy vzejdou nové rostliny s vlastními kořeny, které poté za nějaký čas oddělíme a zasadíme do květináče.

10. Pro množení pomocí řízků se používají staré dlouhé stonky, vedlejší výhony nebo odkvetlé stvoly. Řízky řežeme dlouhé 10 až 15 cm. Odříznutý řízek se nezasunuje do země, jako u ostatních pokojových rostlin, ale pokládá se naplocho na povrch zeminy a umístí se do vytápěného pokojového skleníku.

Škůdci orchidejí a způsob ochrany

Sviluška, která napadá horní a spodní stranu listu, také výhony a paždí listů. Poškození rostliny se projevuje světle žlutou barvou skvrn, které se pak zvětšují a slévají do bělavých polí, listy tak předčasně opadávají, rostlina nekvete, slábne a hyne. Napadení sviluškou napomáhá suchý vzduch. Není-li zasažení orchideje velké, můžeme ze začátku zkusit otřít listy a stonky z obou stran mýdlovým roztokem. Při větším rozsahu postřikujeme insekticidy. Znakem její přítomnosti jsou bílé nebo žlutavé skvrny na místech rostliny. Kůže listů odumírá a praská, listy a květy se deformují a zakrucují.

Štítenky jsou jakési hnědé blešky na povrchu listů a stonků, vysávající pozvolna buněčný mok. Listy ztrácejí barvu, schnou a začnou opadávat. Napadení štítenkami napomáhá také suchý vzduch. Pro mechanické odstranění škůdců otíráme listy houbou s mýdlovým roztokem. Poté rostlinu je dobré postříkat 0,15% roztokem insekticidu aktelitu (1 – 2ml na litr vody).

Physopoda. Physopoda jsou nepatrný hmyz, podobný malinkým tečkám na listech orchideje. Rozmnožují se vysokou teplotou a nízkou vlhkostí vzduchu. List získává šedavě hnědé zbarvení se stříbřitým leskem. Napadení listů začíná obvykle od jejich konců. Při celkovém napadení postupně celý list zbělá a ztratí barvu, potom listy zhnědnou a opadají. Physopoda napadá i květy, které se pokrývají skvrnami a celkově je deformují. Rostlinu je třeba postřikovat insekticidy, a v případě nutnosti i opakovaně.

Mšice. Kolonie mšic napadají všechny části orchideje, spodní stranu listů, poupata, konce výhonů. Zasažené části ztrácejí barvu, listy se zkroutí, zežloutnou a opadnou. Rostlina se tak přestane vyvíjet. Poupata se nerozvíjejí, květy jsou znečistěny, jakýmsi lepkavým sekretem. V první řadě musíme tyto poměrně velké škůdce ze zasažených částí rostliny mechanicky odstranit. Silně napadené listy a výhony lépe odstranit úplně.

Molice. Molice je drobnou bílou muškou, viditelná pouhým okem. Zelenavé larvy žijící na spodní straně listů, vysávají tekutinu z buněk a zanechávají po sobě cukernatý sekret. Na listech se objevují nezřetelné bělavé nebo žlutavé skvrny. Napadené listy se zkroutí, žloutnou a také opadávají. Každé tři dny je nutný postřik insekticidy. Napadené listy, poupata a květy musíme odstranit. Boj s tímto škůdcem bývá poměrně složitý, trvá to i několik týdnů, protože část mušek při dotyku nebo rosení odlétá a napadá tak rostlinu znovu. Proto je dobré i další rostliny v domě preventivně postříkat insekticidem.

Péče o Bromélie

Vedle orchidejí jsou také velmi populární netradiční exotickou květinou Bromélie. Květenství bromélií je velmi dekorativní. V našem květinářství můžete koupit různé druhy. Záleží opravdu jen na vás, která rostlinka vás okouzlí více.

Pro bromélie je vhodná směs zeminy, základem je vždy rašelina. Dále je vhodné přidat hrubý listový humus, rozdrcenou kůru nebo hrubozrnný písek. Pokud si chcete zjednodušit práci, kupte si půdní směs pro orchideje.

Bromélie nevyžaduje příliš slunné místo, ale světlé. Dopřejte Bromélii teplo. V létě se o teplotu nemusíte starat, ale v zimě mějte na paměti, že teplota nesmí klesnout pod 18 stupňů Celsia. Zalévamé přímo do středu listové růžice, jako zálivka postačí normální odstátá voda bez vápníku. V žádném případě nesmíte nechat stát vodu v podmisce. Ideální je, zalévat rostliny každé dva až tři dny: barvami pak ozáří celý váš byt.

Bromélie není na výživu obzvlášť náročná. Pokud je léto, je dobré hnojit tak jednou až dvakrát za měsíc speciálním hnojivem pro bromélie a orchideje.

Bromélie prochází pro nás opravdu nezvyklým vývojem. Jakmile Bromélie vykvete, završí svoje několikaměsíční bytí a uhyne. S tímto životním cyklem bohužel nic nezmůžeme, nemusíme však být smutní. S uhynutím jedné rostliny se zrodí další, po straně rostoucí stejně krásně kvetoucí jako její matka. Chce to však dávku trpělivosti a času.

Pokud si vypěstujete bromélii sami a ona vám nechce vykvést, použijte velmi jednoduchý trik. Rostlina totiž reaguje na množství etylénu v ovzduší. Teprve pokud je jeho hladina zvýšená, začne zakládat květy. A jak na to? Zkuste zavřít nekvetoucí rostlinu do velkého igelitového pytle a spolu s ní tam vložte i několik jablek, které uvolňují samovolně etylén, po několika týdnech se začnou listy bromélie vybarvovat. Na bromélii snadno poznáte, když se jí nedaří, což není často. Na listech se Vám mohou objevit hnědé skvrny, upozorňující tak na nedávný nadbytek slunečních paprsků. Postačí, když rostlinu na nějakou dobu zastíníte.

Hnědé špičky listů se vyznačují suchým vzduchem nebo nedostatečnou zálivkou. Rozprašovačem oroste jednotlivé listy či zalijte doprostřed listové růžice.

Pokud vaše rostlina začne zahnívat ve středu, nelijte vodu do středové růžice po určitou dobu.

Co má společného ananas s bromélií? Mezi druhy bromélie patří i ananas. Tuto rostlinu si můžete zkusit vypěstovat sami, a to z koupeného plodu. Růžici s listy od plodu oddělte, nechte ji tak dva dny zaschnout a poté ji zasaďte přímo do země. Až se rostlina uchytí, listy se jí zazelenají. Další variantou množení ananasu je zakořenění listové růžice ve sklenici s vodou.

Péče o palmy

Přihnojovat začneme až s blížícím se jarem, ale můžeme už na konci ledna či v polovině února. V zimních měsících je méně světla, proto určitě musíme omezit zálivky rostlin. Záleží také na teplotě v místnosti, pokud je teplota 15 až 20 stupňů nebo chladněji, zaléváme jednou za tři týdny, pokud je v bytě 24 a více stupňů, zaléváme jednou týdně.

Venkovní palmy, jako je palma datlová nebo fénixy, je dobré v zimě přesunout do místnosti, kde se teplota drží kolem deseti, případně pěti stupňů Celsia. Venkovní palmy zaléváme z důvodu, aby nepřeschly, stačí nepatrně zalít jednou za měsíc.

Hnědé listy u palem

Tento jev je zcela normální a objevuje se většinou u starších palem. Hnědnutí listů je způsobováné suchým vzduchem v místnosti, zvláště pak je-li palma umístěna u ústředního topení. Nejčastější příčinou je suchý vzduch. Převážná většina Dracén potřebuje dostatečně vlhký vzduch. Květináč vždy obložte vlhkou rašelinou a také nezapomínejte listy pravidelně rosit. Další příčinou může být také velmi chladný průvan nebo sucho v substrátu.

Jsou-li listy měkké, zkroucené, spolu s hnědými okraji:

Příčinou je téměř vždy příliš nízká teplota. Dracény jsou velmi choulostivé a v těsné blízkosti oken během mrazivých zimních nocí často mohou nachladnout. Žloutnutí spodních listů dracén

Pokud žloutnutí spodní strany listů postupuje značně pomalu, je to jen přirozený proces stárnutí listů. Listy mají omezenou životnost pouze na 2 roky a pak odumírají. Díky tomuto znaku Dracény a dračinky po čase získávají charakteristický vzhled rostlin s listovou korunou na holém kmínku.

Uhynutí palem

Příčinou mohou být 2 zásadní chyby:

1.)příliš mnoho vody během zimního období

2.)nebo pěstování rostliny při velmi nízké teplotě. Vybělené suché skvrny na listech palem

Příčinou je příliš mnoho slunce. Rostlinu můžeme zachránit, pokud ji přemístíme na světlé místo chráněné před přímými slunečními paprsky. Květináč je vhodné umístit do misky a doplnit vlhkými oblázky. Ideální teplota pro palmu v zimě je okolo 15 stupňů Celsia. Palmám prospívá rosení a sprchování. Na listech se tak neusazuje prach.

Nakupování palem

Ideální období pro nákup palem je konec února, či březen. Palmu vybírejte především podle velikosti, obvykle vyrůstají do větších rozměrů. Důležité je se rozhodnout, zda palmu chceme jako interiérovou či jako krásný a veselý doplněk na zahradu.

Palmy se velmi dobře adaptují mnohem lépe než mnoho jiných rostlin na vnitřní podmínky našich domovů či kanceláří. Ačkoli by se mohlo zdát, že jde o nákladný výdaj je to bezesporu dobrá investice pro jejich dlouhou životnost. Jejich rozmanité formy a tvary mají netradiční dekorační hodnotu a vyžadují od nás minimální péči.

Většina druhů je tropického původu, ale je i pár takových, které můžou být pěstovány dokonce v místech kde je teplota i pod -15°C. Palmy se velice snadno přesazují a ke svému růstu potřebují jen malé množství půdy.

Nejpopulárnější palma Dracena

Péče o všechny dračince je prakticky stejná – v létě mírná zálivka, v zimě zálivku omezit a zvýšit vlhkost. Přesazujeme tak jednou za dva roky. Množení můžeme provádět vrcholovými řízky, či částmi stonku o délce 6 až 7 cm. Lépe je umístit na světlé místo (nemá ráda přímé slunce). Teplo vhodné po celý rok.

V létě zalévat hojně, v zimě mírně. Nesnáší nahromadění vody v květináči ani přeschnutí zemního balu. Ve vegetačním období od dubna do srpna každé dva týdny dracény hnojíme kombinovaným hnojivem pro pokojové rostliny.